Záclonová archeologie  

Pak vám možná pomůže následující článek z prvorepublikového časopisu List paní a dívek. Poznáte, kolik úsilí musely naše babičky a prababičky vynaložit, když chtěly potvrdit vizitku vzorné hospodyně.

Je až k neuvěření, kolik možností lze snadno využít pro zavěšení záclon či závěsů, a jak je mnozí stále míjejí.

Bohužel, je to tak. Ozvěna dob, kdy tyto kroužky s žabkami navlečené na hliníkové tyčovině zajišťovaly instalaci snad všech záclon a závěsů, se nám stále ještě připomíná.

Je až s podivem, jak i přes snadnou dostupnost závěsných systémů stále nacházíme nejrůznější archaické instalace záclon nebo závěsů. Podomácku vyrobené záclonové tyče s jednoduchými držáky ve tvaru špalíčků jsou, jak vidno, prakticky nezničitelné!

Část venkovského hostince nyní slouží i jako skladovací prostor, ale ještě v sobě nese pozůstatky snahy o kdysi funkční zastínění. Korunou archaické instalace závěsů je její překrytí nařaseným volánem v kontrastní barvě.

Vcelku jednoduché a běžné zastínění oken, a jak tristní dojem dokáže vytvořit. Leckdy i zastaralé garnyže a letité záclony mohou působit uspokojivě, ovšem jako všemu je i jim zapotřebí věnovat alespoň základní péči.

Někdy jen stačí pozvednout zrak při výběru zmrzliny v zámecké kavárně a vyrazí vám dech neuvěřitelná kombinace záclonových tyčí, připevněná provázky.

Ještě jednou se vracíme do vily z první republiky, ve které majitelé zachovali a stále využívají původní plně funkční kolejnice. A jak je zřejmé, i ohyby zvládali naši předkové již před sto lety s řemeslnou zručností a citem pro detaily.

Pojem "Záclonová archeologie" nemusí nutně označovat jen nedbalé zastínění oken přežívající pouze setrvačností. Tento příspěvek je naopak příkladem úcty k hodnotným a stále funkčním závěsným systémům, používaným již plných 100 let!

Před lety rychlá akce šikovného kutila s pomocí tehdy dostupných dílů - jako záclonová tyč osvědčená hliníková trubka uchycená pomocí tvarovaných kovových konzolek a to vše přišroubované do dřevěných stropních trámů.

Opravdu zastínění nezastínění po vzoru chytré horákyně. Nic jiného tato záclonová tyč neumožňuje. Pro naši Záclonovou archeologii lahůdka!

Je to prostě profesionální deformace, která způsobuje, že kdekoliv nejprve zkoumáme zastínění oken. Stejně tomu bylo i při krátkém pobytu na horské chatě, kde původní efekt zajímavého řešení záclon vinou nedbalé instalace přichází vniveč.

Jako každý rok, tak i letos jsme se ženou zavítali na místní vinobraní do blízké vesnice. Brzy jsem ale zjistil, že kromě tance a přátel, poutají mé oči i pro mě nádherné doteky „designu“ dob dávno minulých.

Opět to byla náhoda. Vezli jsme děti na tábor a vůbec jsme netušili, že se nám naskytne příležitost nafotit si další ze skvostů komunistické záclonové mytologie.

V jednom hotýlku na Vysočině jsme se právem cítili jako „Husákovy" děti na pionýrském zasedání. Dekorace oken a provedení garnyže nám skoro vnukly myšlenku majitele kontaktovat a darovat mu garnyže z našeho skladu.

Jdeme takhle jednoho večera po chodbě nevábné ubytovny a tu nás téměř zaskočí „vykopávka“ stínění okna, které na rozdíl od podobných kutilských napodobenin z minulého století vykazuje jisté známky tehdejší prosperity.

Jednoho dne jsem zavítal do klasické restaurace 4 cenové skupiny a k mé radosti opět zahlédl garnyže domácí výroby.

Je to už jako nemoc, přijdu do interiéru, kde na okně visí něco, co dobrých 30 let nikoho evidentně nezajímalo a najednou beru do ruky foťák a mačkám spoušť.

Musíme přiznat, že pocit, když objevíme takto zachovalou vykopávku záclonové tyče v hospodském zařízení na venkově, se nedá snad ani popsat.

Opět jsem měl zase jednou štěstí na dvě noci v penzionu na jihu Čech, kde se opravdu zastavil čas. Garnyž a dekorace mě doslova vyvedly z rovnováhy.

Nedávno jsem seděl v jedné ordinaci a jako vždy můj pohled upoutalo stínění zdejších oken. První, čeho jsem si všiml, bylo zvláštní uchycení záclonové tyče a pak tak trochu staromódní vzorovaná záclona.