30. 8. 2007

Psychologie staveb I. - města vs. vesnice

Od roku 2002 probíhá na katedře Architektury fakulty Stavební ČVUT ojedinělý vědecký výzkum na téma: Psychologické aspekty procesu navrhování staveb.

Doc.Ing.Arch.Petr Mezera, Csc a Ing.K.Smejkal (tvůrce metody) hledají metodické postupy k zavedení psychologie do celkového procesu navrhování. Jedním z mnoha výstupů je i srovnání nároků lidí žijících na venkově a ve městech.

Zadání:

Celkem bylo testováno 293 lidí z celé ČR z toho 188 z Měst a 105 z venkova. Jako hodnotící kritéria bylo určeno 10 vlastností interiéru (hodnoceny byly restaurace) a to z hlediska 5 nároků na ně kladených. Z hlediska ergonomie (tvaru), estetiky, hygieny, bezpečnosti a provozu.

Každý dotazovaný tedy řadil jednotlivé vlastnosti do pořadí dle důležitosti vždy podle toho, jak se na daný interiér dívá, jestli z pohledu ergonomie, estetiky atp... Tím byla získána poměrně velká množství dat, která byla vyhodnocena jak co do preferencí, tak i pomocí korelačních matic (konkrténě pořadová korelační matice dle Spearmana.) Samotný hromadný průzkum měl dokázat funkčnost metody, její interpretovatelnost a hlavně dosažené výsledky do jisté míry i obhájit z pohledu “selské logiky”.

Vyhodnocení:

Nároky:

Z hlediska porovnání nároků města a vesnice jsou výsledky podobné. Jak vesnice, tak města upřednostňují v interiérech estetiku před hygienou (v tomto případě pokud jde o restaurace je tento výsledek pochopitelný, do restaurace si jdeme odpočinout a protože chceme většinou i jíst, nebo pít, očekáváme hygienické prostředí.) Estetika jako nejvýznamnější z nároků je pro lidi z vesnice výrazně významnější.

Preference (vlastnosti):

U preferencí je nejpodstatnější rozdíl v tzv. Nepreferenčních charakteristikách (vlastností), tedy v těch vlastnostech, které nebyly pro respondenty důležité. Pro lidi z měst to byla barevnost, kterou pro sebe viděly jako “nezajímavou” a která se jako jediná liší od výsledků testů lidí z vesnic.

Korelace (struktury a vazby):

Pokud porovnáme interkorelační obrazce města a vesnice, ihned si všimneme, že korelační vazby charakteristik lidí z měst nemají s barevností žádné vazby a k tomu není barevnost ani v preferenční skupin (viz tabulky). Naopak charakteristiky lidí z vesnic jsou zcela jiné. Barevnost je v preferenční skupině a ještě tvoří velice významnou vazbu s osvětlením. Vysvětlením by mohla být vysoká frekvence barevných motivů v městské aglomeraci, která by mohla navozovat určitý druh apatie podobný neúčinnosti reklamy. Na vsi tento fenomén může být opačný. Vnímání barevnost i ve městech může být vnímána po celý den stejnoměrně, naproti tomu na vesnicích (život blíž přírodě) je změna barevnosti ovlivňována dením rytmem slunce.
Ještě lze upozornit na triády vlhkost – hlučnost – teplota, které pro města vytvořili zajímavou 100% vazbu (spearmanův korelační koeficient r = 1).

Závěr:

Pokud tedy vytváříme interiér na venkově, každý estetický počin bude vnímán velice intenzivně včetně jeho vlivu k prosvětlení místnosti (negativně i pozitivně). Naopak městský zákazník bude více imunní vůči barevným “nápadům”, ale bude se více zabývat druhy materiálů, jejich vlastnostmi a umístěním. Dalo by se říci, že venkovský člověk je díky nezahlcení vnějšími vzruchy méně “postižený” nároky pro své uspokojení, nežli člověk městský, který logicky bude hledat něco, co buď naplní jeho touhu po funkci, nebo svou originalitou alespoň na okamžik zbystří jeho již “otupené” smysly.

Tabulky a grafy:

Preference charakteristik město

Charakteristiky	%
Velikost prostoru	14,5%
Čistota	15,7%
Materiály	12,1%
Hlučnost	8,0%
Barevnost	8,0%
Osvětlení/oslunění	12,3%
Vlhkost	4,9%
Rozmístění zařízení	15,0%
Informační zařízení	3,8%
Teplota	5,7%

Preference charakteristik vesnice

Charakteristiky	%
Velikost prostoru	15,1%
Čistota	18,0%
Materiály	11,9%
Hlučnost	9,4%
Barevnost	10,2%
Osvětlení/oslunění	12,4%
Vlhkost	3,4%
Rozmístění zařízení	11,7%
Informační zařízení	3,6%
Teplota	4,2%

Autor článku: Ing.K.Smejkal

 

 

Zpět do kategorie