24. 9. 2010

Bílá jako základ neohraničené volnosti

Bílá je barva, kterou oko vnímá v případě, že z daného směru přichází světlo všech barev. Až do doby Isaaca Newtona popisoval převažující vědecký názor bílou jako základní barvu, ze které vznikají ostatní barvy tím, že se k bílému světlu přimíchá cosi, co ho zbarví.

Čistota, harmonie, jemnost  - tak by možné zjednodušeně charakterizovat působení bílé barvy v interieru. Pokud vyloučíme jakékoliv "rušivé" elementy, dodržíme čisté linie, jednoduché vzory a moderní design, docílíme prakticky neohraničeného prostoru, naplněného vzdušností a jasem. Jelikož bílá a smetanová barva velice dobře odráží světlo, dokáží navíc daný prostor opticky zvětšit a odlehčit. Čistě bílý interier bude směsicí rafinované prostoty a neutrálnosti.

    

Dostatek světla a slunce rozzáří bílý interier měnící se intenzitou přísunu denního světla, hrou slunečních paprsků, osvětlováním určitých ploch a tím vlastně neustálé změny. Světlo a slunce vdechují bílému interieru život. Zázraky dokáže i vhodný výhled z oken, neboť právě zde může nerušeně v plné nádheře vyniknout propojení se zahradou, vodní plochou nebo pohled na město z výšky.

   

Interier s okny na sever, tzn.s absencí slunce, působí chladně a pokud se rozhodneme pro bílý základ vybavení, cítíme brzy potřebu oživit prostor doplňky v teplých a veselých barvách. Jako vždy, tak zde ovšem dvojnásob platí ono známé "méně je více". Stačí opravdu jen barevné akcenty na menších plochách. Bílý interier vnímejte jako citlivou bytost, k níž je nutné přistupovat s citem a rozmyslem. Jen tak si uchová své kouzlo a půvab neohraničené volnosti.

Autor článku: redakce Zaclona.cz  

 

Zpět do kategorie